Klappe halten - kabaretní show s Brunem Jonasem

Uprostřed převratné doby dostane Jonas nabídku role. Má si zahrát ve filmové satiře s názvem 'Herzlos' šéfredaktora vlivného média. Tento novinář je odporný chlapík - bezohledný charakter bez morálky a slušnosti, který myslí jen na vlastní prospěch, člověk, jemuž jsou všechny prostředky dobré, aby na sebe a své médium upoutal pozornost. Lži, polopravdy, zamlčování a fake news tvoří základ jeho úspěchu. Po přečtení scénáře vyjde Jonas na jeviště rozhořčen a zahájí svůj nový program 'Klappe halten' výkřikem: "Tohohle mizerného hajzla hrát nemůžu! To nemá se satirou nic společného."

Jonas si klade sebekritické otázky: Co smí satira? Opravdu všechno, nebo jde někdy příliš daleko a je pak lepší držet hubu? Má cvičit autocenzuru? Jaká role se od něj očekává - nejen ve filmu, ale i ve skutečnosti, na veřejnosti, v soukromí, v celém spektru názorů v této demokracii: existuje nakonec přece jen pravý život v tom nepravém? Co je správné a co špatné?

Jonas neví, zda je ještě duševně v optimálním nastavení. Vnímá se jako odchylka od normy a trpí tím. "Mám ještě předepsané strachy?" ptá se sám sebe. Strach z konce světa je u něj bohužel stále v zeleném pásmu. Naopak myšlenka na energetický blackout s několikaletou větrnou suchou sezonou ho podivně děsí. Stále více ho také přepadá neurčitý strach, když se v "transformující se společnosti" šíří nová, údajně woke mentalita udavačství, s jejíž pomocí má být zachráněna demokracie. Víra ve Velikonočního zajíčka a vzkříšení mu připadá věrohodnější než uskutečnění evropského zákona o "DobrýchHraničníchKontrolách OdborníkůImigraceAOdstraněníByrokracie".

Přesto se Jonas navzdory globálním krizím...