Před svatbou jsem chtěl žít věčně

Každý to zná: únava ze vztahu. Když po deseti letech bezmocně hledíte do tváře partnera a dojde vám: "Před svatbou jsem chtěl žít věčně". Skoro každý měl kdysi své sny o šťastném a naplněném životě. A co z nich zbylo? V pětadvaceti si vezmete člověka, který vám bere rozum... a v padesáti zjistíte: povedlo se mu.

Je ale manželství navzdory vysoké rozvodovosti opravdu přežité? Je život singla, večerní společníci a portály pro nevěrné schůdnou alternativou?

Nelze tu starou instituci modernizovat? Pro muže dnes například není důležité, jestli žena umí vařit, ale jestli nezná dobrého advokáta. Muž ostatně ví: kdo leží nahoře, ten myje nádobí. Důležité je jen jedno - aby byl vztah vyvážený: jeden má pravdu, druhý je manžel.