Trio Adorno

Christoph Callies, housle
Samuel Selle, violoncello
Lion Hinrichs, klavír

Wolfgang Amadé Mozart: Klavírní trio d-moll, KV 442
Antonín Dvořák: Dumky-Trio, op. 90
Felix Mendelssohn Bartholdy: Klavírní trio c-moll, op. 66

Mozartovo KV 442 má zvláštní vznik: původně se jedná o tři nezávislé, nedokončené triosáty, které byly až posmrtně na objednávku Constanze Weberové spojeny v jedno koncertní dílo. Finále z Mozartova posledního roku života je považováno za vynikající - spojuje bachovsky kontrapunkt s lidovou melodikou. U Dvořáka pokračuje lidovost dál: dumky jsou slovanské balady, které prudce přecházejí mezi melancholickou moll-náladu a rychlým dur-tancem, což je obzvláště příjemné pro violoncellistu.

Mendelssohnovo op. 66 stojí od nepaměti v stínu jeho prvního tria - neprávem. Kompozičně je podstatně náročnější a, jak sám skladatel s velkým podceňováním poznamenal o klavírních pasážích, "trochu ošklivé" na hraní.

Trio Adorno je považováno za jedno z nejzajímavějších souborů své generace. Od založení v roce 2003 je společná hra v triu uměleckou vášní všech tří instrumentalistů - již od mládí. Soubor byl oceněn na téměř všech renomovaných komorních hudebních soutěžích; formativní vliv měla studium s Beaux Arts Trio, Artemis Quartet a dlouhodobými mentory z Alban Berg Quartet.