Fuck Love, ich habe Techno

Taneční představení začíná ještě před narozením - prvním impulsem života v matčině lůně. Je to hold radosti z existence, z obývání vlastního těla a z pocitu, že jsme naživu.

Pak se vše změní. Protagonistka padá do hluboké jámy - místa temnoty, kde se setkává s bolestí, smutkem, hněvem a zklamáním. Uvědomí si, že musí znovu najít lásku k životu, která v ní kdysi přebývala. Začíná proces proměny: krok za krokem zpochybňuje pravidla, přesvědčení a vzorce převzaté od rodiny, okolí a vlastní historie - a nachází cestu zpět ke svému nejhlubšímu já.

Svět techna provází celou tuto cestu. Svou silou a schopností rozšiřovat vnímání vynáší na povrch skryté pocity, vzpomínky a rány. Pohyb se stává jazykem, jímž lze tyto zkušenosti prožít a přetvořit.

Délka: 40 minut

Režie/choreografie: Ailyn Ulloa Andrade
Choreografie: Pamela Moraga
Tanečníci: Eva Robayo, Maria Paz Cortez, Carmen Rodriguez Castillo, Javiera Guerra, Guiliana Piel
Hudba a zvuk: Rodrigo Vence
Světla: Raquel Oliveira
Kostýmy: Tobias Peiker
Makeup: Mirren Aitken
Produkce: Valeria Oviedo

Poděkování: Fam. Brandmeier, KONTRASTFILM, Johann Fuchslocher Gomez