Šílené dvacáté léta - Němý film, revue, avantgarda - Kultursommer 2026

Dvacátá léta jsou hudebně nesmírně vzrušující dobou - ale také film zažíval v těchto letech svůj první rozkvět. Ke konci desetiletí začal zvukový film vytlačovat film němý, ale do té doby byly němé filmy s živým doprovodem orchestru běžné. "L'horloge magique" ("Kouzelné hodiny") a "La forêt enchantée" ("Kouzelný les") Władysława Starewicze zaujímají výjimečné místo v tehdejší filmové produkci, protože Starewicz patřil k průkopníkům animace loutek, zejména s použitím stop-motion techniky.

Oba filmy patří mezi nejlepší Starewiczova díla a jsou podporovány hudbou Paula Dessaua, přizpůsobenou obrazu. Paul Dessau byl ostatně v letech 1923-1925 kapelníkem v Mohuči. Zaaranžovaná a rekonstruovaná verze filmové hudby (pro klarinet, housle, violoncello, kontrabas, akordeon a bicí) pochází od žijícího v Mohuči skladatele a aranžéra Bernda Thewese.

K avantgardě patřila také Kammermusik op. 24 č. 1 Paula Hindemitha pro dvanáct hudebníků. Skladba s neobvyklou obsazením měla svou premiéru v roce 1922, v druhém roce Donaueschingských hudebních dnů, a vyvolala skandál, po kterém byl Hindemith označován za "strašáka pro občany". Kritik Heuß tuto hudbu v roce 1923 popsal takto: "Podařilo se! Moderní německé hudbě se konečně podařilo zachytit současný život tam, kde se projevuje nejfrívólněji a nejnízkostněji. Člověk stojí před touto hudbou, jak se nikdy žádný německý skladatel s uměleckým vědomím neodvážil myslet či psát - hudbou takové rozpustilosti a frívolitou, která je možná jen pro skladatele zvláštního zaměření". Hindemihtovo dílo nadchne svou motorickou energií připomínající Stravinského, ale v poslední větě se také vrací k foxtrottu.

Protože taneční hudba definovala dvacátá léta.