Hans Söllner - Solo

"Ten člověk patří do Great Bavarian Songbook, do síně slávy bavorských tvůrců písní" - říká Bayerischer Rundfunk. A tentokrát má ve všem pravdu.

Již přes 40 let je na cestě - ten muž z Bad Reichenhall, někde mezi Bobem Dylanem, Johnnym Cashem a bavorským pytlákem. Söllner tvoří v tradici songwriterů s americkou přímostí, s velkým hudebním instinktem - jako by se průkopníci hledající svobodu vrátili do Alp. Jeho pohled na život je neúplatný, jeho obraz světa, ve kterém chce žít, je spravedlivý a jeho hněv na ty, kteří tento svět a jeho tvory chtějí zničit, přichází s prvotní silou.

"Zapomněli jsme, že jsme jediný druh, který se může rozhodnout něco změnit. Můžeme ukončit bídu dříve, než bída ukončí nás. Snažím se věřit v dobro, i když se mi to ne vždy daří a v mých písních stále ukazuji naši pokryteckost" - říká Söllner. Přesto - nebo právě proto - je naděje vždy největší silou v jeho písních, něžnost a láska jsou vždy silnější než hněv nebo zoufalství. Ale běda těm, kdo zneužívají pojem svobody nebo chtějí okleštit jeho vlastní - jeho přímočarost a hrubost mohou být nemilosrdné a jeho přesnost při odhalování falešných tónů je legendární.

Takže pozor, citlivci a vyhýbači konfliktů - tady se jede naplno. Ve svém jazyce, který nechce jen trochu hrát na Bavorsko, žije Söllner tím, co a jak říká - s veškerou silou a neuvěřitelným důrazem. Hans Söllner kvílí a šeptá - křičí a nadává - mluví a vypráví - směje se a šklebí - dělá člověka smutným nebo veselým - žene ho vpřed a drží ho na místě. Naléhavě - přesně - neúprosně a vždy v rytmu života.