Bernhard Hoëcker - Was vom Merken übrig blieb

Stát čtvrt století na prknech německých divadel a mít za sebou sedmý sólový program - to klade na Bernharda Hoëckera nemalé nároky. Suchá statistika dosavadních vystoupení, počtů diváků nebo najetých kilometrů by mu nestála za řeč a bylo by to jen ohřívání staré polévky. Kdyby se k věci přiblížil čistě numerologicky, mohl by narazit na sedmičku jako číslo štěstí nebo na sedmé písmeno hebrejské abecedy. Tam se 7 řekne Zajin, což znamená meč. A to ho možná pomalu přivádí blíž k jádru věci - Bernhard Hoëcker je totiž od roku 2001 průkopníkem duchaplné komedie.

Nyní profiltroval všechny své dosavadní programy - odstředil je jako včelař při výrobě medu, svědomitě zkontroloval materiál jako jeskyňář při slaňování a sáhl po nejjemnějším zrnu jako truhlář při závěrečném broušení. Tím vypracoval to podstatné: med je čistý, lano v naprostém pořádku, kus dřeva haptickým skvostem - a sedmý program se tak představuje křišťálově čistě a maximálně autenticky hoëckerovsky.

Teď bude napínavé, na co si po čtvrt století vzpomene a jestli si to vůbec všechno dokáže zapamatovat. Protože paměť ve vyšším věku je věc sama pro sebe, a tak sám zvědavě čeká, jestli na to zůstal dost mladý. Buďte u toho, až si Bernhard Hoëcker narovná stříbrný diadém, zapne turbo paměti a oslaví 25 let na jevišti. Maximálně žhavá záležitost!