Mozartova slepá pianistka

Program:
Carl Philipp Emanuel Bach: Kantáta "Die Grazien" Wq 200/22
Wolfgang Amadé Mozart: Rondo a-moll pro fortepiano sólo KV 511
Leopold Kozeluh: Kantáta na Marii Terezii Paradis (text: Pfeffel)
Maria Terezia Paradis: Fantazie G-dur pro fortepiano sólo
Maria Terezia Paradis: vybrané písně
Joseph Haydn: Canzonetten

Zda Maria Terezia Paradis skutečně provedla Klavírní koncert KV 456 W. A. Mozarta v Paříži, jak zaznamenal skladatelův otec, je sporné. Že se však dobře znali, je nepochybné. Podobně jako Mozart se i mladá pianistka vydala na tříletou cestu po Evropě - s matkou místo otce. Už tato skutečnost je pro ženu 18. století pozoruhodná, obdiv ale ještě roste, když víme, že Maria Terezia byla slepá od dětství. Musela to být výjimečná osobnost: hudebně vzdělaná ve hře na klavír a varhany, ve zpěvu i kompozici, s fenomenálním sluchem a pamětí. Vedena vysokým pedagogickým étosem, zřídila roku 1808 v centru Vídně ústav pro hudební výchovu, kde se nevidomé i vidící dívky mohly učit hře na klavír, zpěvu a hudební teorii. Se všemi skladateli, jejichž díla zazní na tomto koncertě, byla Maria Terezia obeznámena nebo dokonce spřátelena: Kozeluh byl jejím vysoce váženým učitelem kompozice, o Carlu Philippu Emanuelovi Bachovi se říká, že zahrála všechny jeho klavírní koncerty a Haydn s ní nastudoval své oratorium "Die Schöpfung".

Dorothee Mields, soprán
Christine Schornsheim, hammerflügel