DOTA - Dospělý + 1 dítě (do 12 let)

Dota je zpátky s novými písněmi - novým kapitolou, která přirozeně navazuje na dosavadní diskografii, a přitom přináší něco nového, jako by se v laboratoři písní objevila dosud neznámá přísada.

Pěkné na tom je: mohla by to klidně být první deska DOTY vůbec. Nechybí nic z toho, co na Dotě máme rádi, ale hudba je ještě minimalističtější, poskakující - dospělí by řekli kontrastnější. Texty míří ještě příměji do srdce temnoty, jsou ještě oddaněji hledající, a v nejasném ještě jasnější. Možná je to i výsledek jejího ponoru do poezie Maschy Kaléko, jejímuž hudebnímu zpracování věnovala za poslední tři roky dvě alba.

DOTA - psáno velkými písmeny záměrně, protože jméno označuje víc než jen lyrické já Doty Kehr. Je to i komunita kolem ní, ve které hudba vzniká už řadu let: kytarista Jan Rohrbach, bubeník Janis Görlich, klávesista Patrick Reising a baskytarista Alexander Binder. Spolu s touto kapelou Dota Kehr písně aranžuje a nahrává. Společně zapisují vzorec DOTY na tabuli: každé slovo znamená přinejmenším také svůj opak, všude otazníky, téměř žádné vykřičníky.

První singl "Einfach zu abgelenkt" hraje hru DOTY k dokonalosti. Kytara sedí v létě u jezera, syntezátor se třpytí. Bicí tančí stop-and-go, Dota zpívá, jako by musela hned odejít - o tom, že se nedokáže k ničemu zavázat, a ostatní taky ne. ADHD jako společenská diagnóza.

V "Kettenkarussell", jedné z těch písní, které umí napsat jen DOTA - uvolněné a napjaté zároveň, jako zamyšlený gumový míček - zpívá: "Čas točit se kolem něčeho jiného / To je v pořádku, nesnáším každodennost." A k tomu groovuje kapela, pohání zpěvačku, jako by chtěla říct: "Ještě jedno kolečko."

Otázka: O čem mají autoři písní v těchto dobách zpívat?

Další otázka: Co jsou vlastně "tyto doby"?