Iluzje

"Mysleli jsme si, že Země je plochá, že Slunce obíhá kolem nás a že nás Bůh stvořil ke svému obrazu.
V mládí jsme věřili, že čas je nekonečný a láska věčná.
Pak ve stáří zjistíme, že život byl jen okamžik, a láska... láska je přece skutečně věčná, krásná a bezmezná.
Ale pak přišli ten bláznivý Kryštof Kolumbus, krutý Galileo, bezcitný Darwin a nakonec ten drzý Wyripajew."
(László Bagossy)

Ivan Vyrypajev, jedna z nejvýraznějších osobností současné ruské dramatiky, zkoumá ve své hře "Iluzje" s dojemnou upřímností a jemným humorem hloubku mezilidských vztahů. Hra vypráví příběh čtyř postav - dvou manželských párů - a odhaluje skryté vrstvy citů, vazeb a lásky, přičemž staví diváky před křehkou hranici mezi iluzí a realitou.

Děj je zároveň lyrický i ironický: postavy ohlížejí za svou minulostí a vyznávají hluboko ukrytá tajemství, přičemž hranice mezi pravdou a představou se stírá. Co je skutečná láska? Co znamená být věrný? Jak jsou lidé schopni milovat jeden druhého - a sami sebe - tváří v tvář nevyhnutelné pomíjivosti? Tyto otázky vedou myšlenkový tok hry. Vyrypajevův mistrovský jazyk je zároveň filozofický i smyslový, dojemný a místy i úsměvný. Hra nenabízí snadné odpovědi - vyzývá diváky, aby znovu přehodnotili vlastní život.