Mesiáš

V roce 1942, krátce před svou smrtí, Bruno Schulz - učitel z Drohobycze, prozaik a kreslíř, autor "Sklepů skořicových" a "Sanátoria pod Klepsydrou" - se pravděpodobně podařilo předat mimo zdi ghetta tajemný balík rukopisů. Jejich osud po válce se stal předmětem fascinujícího vyšetřování a dodnes zůstává jednou z největších tajemství polské literatury. Vše nasvědčuje tomu, že v té době vznikl román "Mesiáš", po kterém se stopa ztratila. Je známo pouze to, že jeho první slova zněla: "Ráno mě probudila matka a řekla: Mesiáš je blízko. Lidé ho už viděli v Samboře..."

Skoro 20 let později se s Schulzovou prózou poprvé setkal gymnazista, budoucí básník a esejista Jerzy Ficowski. Rozhodl se mu napsat dopis - když ho však poslal, Schulz byl pravděpodobně již mrtev. 19. listopadu 1942 byl zastřelen gestapákem v Drohobyczi, když se vracel s chlebem z Judenratu. Ficowski si vzal na sebe roli archeologa a kronikáře jeho života: ze sebraných střípků a kousků se snažil složit biografii a zrekonstruovat Schulzův svět.

Hra Małgorzaty Sikorské-Miszczuk v groteskním pojetí vypráví o neúspěšném hledání rukopisu Ministerstvem kultury v dobách NDR, do kterého je vložena biografie tvůrce "Mesiáše". Třetím motivem představení jsou "tvůrčí muka" samotné autorky, která píše v současnosti na objednávku režiséra realizujícího představení v zahraničí.

Režie: Ewa Halatyn. Scénografie: Grzegorz Zych.

Obsazení: Adam Winkel, Maria Konczewicz, Maja Karmińska, Danka Sikorska, Grzegorz Zych, Patryk Waszyk, Maciej Wajs, Jagoda Walczak, Wojciech Stępień, Szymon Mojsak.