Heinrich del Core - Juhuu, moje zena bude babicka!!

Kdyz Heinrich Del Core ve svych cervených botách vypráví príbehy z každodenního života, clovek má chut vykríknout: "To není mozné! To se prece nikdy nestalo, to si vymyslel!" A prece - vsechny ty situace, u nichz se smejeme tak nevericne a od srdce, prozil on sám. Heinrich Del Core je magnet, který priitahuje absurdní príhody z bezného zivota a pak je prezentuje s nenapodobitelnym vtipnym sarmem.

A ted nastal ten okamzik: Heinrich bude dedeckem. Nebo jinak receno: jeho zena bude babickou! Nová situace vsechno obrátí vzhuru nohama. Ze dne na den je Del Coreho svet úplne jiný. Kupuje kocárek, který stojí tolik, co drív moped a dnes Thermomix. Stahuje pro manzelku aplikace o miminkách a peche na rodinné kafíckové posezení dort pro maminky. Pak se jeste koná svatba - ekologická a veganská. Ale opravdová radost se nedostaví, kdyz má clovek házet na novomanzelé neloupanou celozrnnou rýzí.

U prarodicu se vsak mnoho problému rozplyne ve vzduchu. Vezme si príklad loznice: kolikrát byl osvezující spánek zmaren studenými nohami manzelky, nekonecným bojem o perínu nebo tím, ze muz hlasitostí a tlakem vzduchu konkuruje listenici. Kdyz vnoucátko prijede na víkend na návstevu, musí Heinrich proste vyklidit pole.

Samozrejme tím trpí sebevdomí. A nezní "dedecek" taky strásne stare? Vlastne se cítí jeste docela mlady - krome rána pri vstávání. Tehdy klouby obcas vydávají ruzné zvuky. Ale manzelka ho vzdy povzbudí: "Heinrichi, ty jsi fakt v pohode". Ona si s novou situací zdá se vychází mnohem líp. Ríká: "Být babickou je jako být maminkou - jen krásnejs". Stárnutí ji nikdy moc nezajímalo. Jednou nechala detem lísteček: "Jsme na hrbitove". A Heinrich pod to dopsal: "Ale vrátíme se".

Navzdory vsem zmenám...