Miles Davis Vídeň: stopy jazzové legendy ve městě

Ten zvuk znáte, i když jste nikdy nevlastnili jazzovou desku. Ta tlumená trubka visící za taktem, která kape z kavárenských playlistů, filmových scén a seriálů jako Mad Men. To je Miles Davis. A teď bod, který má málokdo na radaru: kdo dnes googlem hledá Miles Davis Vídeň, většinou nečeká na nadcházející koncert, ale naráží na tři desetiletí skutečné městské historie. Davis stál ve Vídni na pódiu několikrát, jednou tak hlasitě a zkresleně, že puristé prchali ze sálu, a svůj úplně poslední koncert na evropské půdě odehrál rovněž zde. Koncerty ve Vídni mají tedy přímou linii k jednomu z nejdůležitějších hudebníků 20. století.

Miles Davis Vídeň: co z těch koncertů skutečně zbylo

Stručně řečeno: Miles Davis Vídeň znamená především tři momenty. Legendární elektro-koncert v roce 1973 ve Stadthalle, comeback ve vídeňském Konzerthaus na začátku 80. let a jeho poslední koncert v Evropě v roce 1991, několik měsíců před smrtí.

Spojení mezi Davisem a městem nebylo jednorázové, ale táhlo se celou jeho pozdní kariérou. Tehdejší Miles Davis Septet turné na podzim roku 1973 po Evropě a 3. listopadu zastavil ve vídeňské Stadthalle, kde odehrál koncert o šesti skladbách a délce téměř 63 minut. Téměř o desetiletí později se vrátil na koncert ve vídeňském Konzerthaus na začátku 80. let, v rámci comebackového turné k albu "The Man with the Horn". Předtím nastala dlouhá pauza: od roku 1975 do začátku roku 1980 se fyzicky i psychicky vyčerpaný stáhl ze scény a trubky se téměř nedotýkal.

A konec příběhu se odehrává rovněž ve Vídni. Svůj poslední koncert v Evropě odehrál Davis v roce 1991 v Austria Center ve Vídni, krátce před smrtí. Zemřel téhož roku, narodil se v roce 1926 v americkém státě Illinois. Kapitola Miles Davis Vídeň je tedy uzavřena, ale doznívá, a to až do koutů popkultury, kde by nikdo jazz nečekal.

Večer ve Stadthalle v roce 1973: Miles na samém okraji

Stručně řečeno: Koncert ve Stadthalle z roku 1973 mnozí považují za vrchol Davisovy elektrické fáze. Kdo se ptá, proč jeho jméno zaznívá i mezi rockovými fanoušky, najde zde odpověď.

Nebyl to žádný koktejlový jazz. Sestava tohoto období zahrnovala Davea Liebmana na saxofon a flétnu, Reggieho Lucase a Petea Coseyho na kytary, Michaela Hendersona na baskytaru, Ala Fostera na bicí a Jamese Mtume na perkuse. Celý program přenášela rakouská televize. Pozoruhodné na tom je, že Davis v té době nebyl zdaleka fit. Zotavoval se z autonehody, ale odmítal přestat. Ve své autobiografii to později zdůvodnil tím, že ve 47 letech nepatří do houpacího křesla, ale chce dál zkoušet zajímavé věci.

Jak výstřední tato kapitola byla, dokládá detail o baskytaristovi. Než Michael Henderson přišel k Davisovi, turné s ním absolvoval se Steviem Wonderem, a Miles prý Wonderovi řekl: "I'm takin' your fuckin' bass player." Že se Davis vůbec pohyboval v takových zvukových krajinách, souviselo i s evropskou avantgardou. Německý skladatel Karlheinz Stockhausen, kterého Davis označoval za velký hudební vliv, pracoval se zvuky, které náhle vyčnívají ze všeho ostatního a stejně rychle zase mizí. Právě tento princip, disonance a náhlý protipól, formoval vídeňský záznam. Pro fanoušky elektrického Milese je nahrávka dodnes referenčním dokumentem.

Než to začalo být hlasité: zvuk, který zná každý

Stručně řečeno: Dlouho před zdmi zesilovačů stvořil Davis s "Kind of Blue" nejprodávanější jazzovou desku všech dob. Pro mnohé je dodnes vstupní branou do jazzu.

Pokud vám jazz někdy připadal spíše krásný než složitý, bývá za tím jedno jediné album. "Kind of Blue" vyšlo v srpnu 1959 u Columbia Records. Davis pro něj vedl sextet se saxofonisty Johnem Coltranem a Julianem "Cannonballem" Adderleym, pianistou Billem Evansem, baskytaristou Paulem Chambersem a bubeníkem Jimmym Cobbem, přičemž nový kapelní pianista Wynton Kelly nahradil Evanse na "Freddie Freeloader". Přístup byl revoluční svou jednoduchostí. Už předtím Davis experimentoval s modálním jazzem: pozadí skladby záměrně zjednodušoval, zatímco sólisté hráli nad jednou nebo dvěma stupnicemi místo nad hustými akordy.

Ještě překvapivější je, jak mimochodem tento pomník vznikl. Celá deska byla natočena levně. Skupina strávila ve studiu pouhých přibližně devět hodin a spotřebovala čtyři pásky, jediným dalším výdajem toho dne byl honorář pro ladič klavíru. Davis sám zůstal ke svému vlastnímu klasiku chladný. Ve své autobiografii označil album za "failed experiment" a vysvětlil, že se mu nepodařilo zcela naplnit zvuky, které měl v hlavě. Právě tato neklid vysvětluje, proč má vídeňský Miles z roku 1973 tak málo společného s Milesem z roku 1959.

Život v neustálém svlékání kůže

Stručně řečeno: Davis nikdy nezůstal u jednoho stylu. Od beBopu přes cool jazz a modální jazz až po fúzi byl přítomen u téměř každého velkého zlomu, často jako jeho spouštěč.

To je důvod, proč jediná kariéra otevírá tolik dveří. Davis měl produktivní dráhu, která začala v bebopové éře v polovině 40. let a táhla se až do začátku 90. let. Na této cestě byl u téměř každého ohybu žánru průkopníkem: cool jazz, hard bop, modální jazz, pak fúze. Jeho kapely přitom fungovaly jako jakási vysoká škola jazzu. Mezi hudebníky, kteří prošli jeho skupinami, patří Wayne Shorter, Herbie Hancock, Chick Corea a Keith Jarrett, kteří se později sami stali velikány.

Kdo chce zařadit comebacková léta, do nichž spadá i vystoupení v Konzerthaus, musí znát předcházející dlouhou pauzu. Po stažení od roku 1975 se Davis vrátil teprve kolem roku 1980, právě s turné, které ho přivedlo i do Vídně. Byla to poslední velká etapa hudebníka, který raději selhal, než aby se opakoval.

Proč jeho jméno zaznívá všude

Stručně řečeno: Vliv Milese Davise sahá daleko za hranice jazzu, až do rocku, hip-hopu a popkultury. Proto se s jeho zvukem dnes setkáváme na místech, kde bychom jazz nečekali.

Ohlas je téměř absurdně široký. John Mayer, Damon Albarn, Kendrick Lamar a Lana Del Rey uvádějí Davise jako svůj vliv, stejně tak členové Radiohead, Red Hot Chili Peppers, Steely Dan a Wilco. Některé detaily vypadají jako kuriozity, a přesto o jeho statusu říkají vše. Lady Gaga má tetování jeho trubky a existuje dokonce podrod trilobitů pojmenovaný po něm. I v televizi je jeho hudba všudypřítomná. "Kind of Blue" se objevilo v oceňovaných seriálech jako Better Call Saul, The Marvelous Mrs. Maisel, The Wire, Dexter a The West Wing.

Rapper Q-Tip vyjádřil výjimečné postavení alba jednou formulí. Řekl, že "Kind of Blue" je "like the Bible", prostě jedno musíte mít doma. Tak se vysvětluje, proč téma Miles Davis Vídeň nese i třicet let po jeho smrti: jeho zvuk je přítomnější než zvuk mnoha žijících hvězd.

Jazz a živá hudba ve Vídni dnes

Stručně řečeno: Nový koncert Milese Davise se nekoná, ale Vídeň je město živé hudby. Přes přehledy koncertů, festivalů a umělců zjistíte, co právě hraje na pódiích.

Pokud vás hledání Miles Davis Vídeň přivedlo sem, jde pravděpodobně o dvě věci: historii a otázku, kde dnes tento druh hudby uslyšíte živě. Historie je popsána výše. Pro živý zážitek se vyplatí podívat na aktuální programy, protože vídeňské scény sahají od velkých sálů po malé kluby. Aktuální přehled nabízí kalendář akcí, zatímco pro čistě hudební večery se hodí přehled koncertů ve Vídni. Kdo je v létě na cestách, často najde to, co hledá, na festivalech, kde jazz, elektronika a pop bývají na programu vedle sebe.

Jak široká je nabídka ve městě, ukáže i jediný letní den: na programu stojí vedle sebe raveový formát Dance Danubia na Arena Beach a vystoupení hardcorové kapely Converge v Arena Wien. S Davisem to hudebně nemá nic společného, úplně jiný žánr, ale je to totéž živé město, které ho v roce 1973 přivedlo do Stadthalle. Kdo raději hledá podle jmen než podle termínů, nejlépe se prokliká přes přehled umělců.

Časté otázky k tématu Miles Davis Vídeň

Lze dnes Milese Davise vidět živě ve Vídni?

Ne, to bohužel není možné. Davis zemřel v roce 1991 a svůj poslední koncert v Evropě odehrál téhož roku právě ve Vídni, v Austria Center. Kdo se chce jeho zvuku přesto přiblížit, hledá nejlépe jazzové večery a tributní programy v aktuálním vídeňském koncertním kalendáři.

Kdy a kde vystupoval Miles Davis ve Vídni?

Doloženo je především vystoupení jeho septetu 3. listopadu 1973 ve vídeňské Stadthalle, které přenášela rakouská televize. K tomu přibývá koncert ve vídeňském Konzerthaus na začátku 80. let v rámci comebackového turné a jeho rozlučkové vystoupení v roce 1991 v Austria Center.

Existuje nahrávka vídeňského koncertu z roku 1973?

Ano. Záznam ze Stadthalle koluje pod názvy jako "Live in Vienna 1973" nebo "Stadthalle, Vienna 1973" a dokumentuje Davise v jeho nejtvrdší, nejelektričtější fázi. Pro fanoušky této éry platí ten večer za jeden z nejsilnějších celého jeho evropského turné.

Proč zní vídeňský Miles z roku 1973 tak jinak než "Kind of Blue"?

Protože mezi oběma světy leží Davisova kompletní umělecká proměna. V roce 1959 bylo středem vznášející se klid modálního jazzu, v roce 1973 to byly zkreslené kytary, wah-wah efekty a funkové groovy. Davis se nikdy nechtěl opakovat a Vídeň zažila oba konce tohoto vývoje.

Kde najdu aktuální jazzové a živé koncerty ve Vídni?

Nejrychleji přes kalendář akcí a přehled koncertů na těchto stránkách. Jsou tam termíny, místa konání a oficiální odkazy na vstupenky. Programy se průběžně mění, pravidelný pohled se tedy vyplatí, zvláště v festivalové sezóně.

Zdroje

• Vzpomínky a ohlédnutí k 90. narozeninám Milese Davise (vystoupení v Konzerthaus na začátku 80. let, stažení 1975 až 1980, poslední evropský koncert 1991 ve Vídni)
• Discogs, Jazz Messengers a obchodní údaje k "Miles Davis Septet: Stadthalle, Vienna 1973" (datum 3. listopadu 1973, sestava, televizní přenos)
• Doprovodné texty k "Live in Vienna 1973" (autonehoda, citát z autobiografie, Michael Henderson)
• Dangerous Minds, "Extreme Jazz: Miles Davis live in Vienna, 1973" (vliv Stockhausena, zvukový obraz koncertu)
• Wikipedia, "Kind of Blue" (rok vydání, sestava, modální přístup)
• NPR a Jazzfuel, pozadí k "Kind of Blue" (bestseller, podmínky nahrávání, průběh kariéry)
• Miles Davis Official Site (Davisovo vlastní hodnocení jako "failed experiment")
• Příspěvek "Miles Davis, Kind of Blue, and a Doorway Between Genres" (vliv na pop a hip-hop, popkultura, Q-Tip)
• evental.eu: Koncerty ve Vídni, Kalendář akcí, Festivaly a Converge v Arena Wien