In der Blüte meiner Abnutzung - Michael Ranz

Když jsem byl mladý, bylo všechno jinak! Singly byly z vinylu, ne ze zoufalství. Pamatoval jsem si všechno, ať se to stalo nebo ne. A "nezdravé" bylo jen jiné slovo pro "chutné".

Dnes jsem všestranně nezainteresovaný. Než se zase rozčílím, je mi to raději úplně jedno. Je mi taky naprosto lhostejné, kdo ve filmu zemře. Hlavně ať přežije pes! Od té doby, co si představuji, jak politikům při řeči stoupají z úst mýdlové bubliny, je to pronesené aspoň něco pro oko. A zjistil jsem, že krátký odpolední spánek je jako zapéct den sýrem. Vážně - život je příliš krátký na to, aby byl smutný. Musíme se víc usmívat, to lidi mate.

Michael Ranz si ve svém pátém sólovém programu nechá od Tobiase Saalfelda opět bohatě vkládat slova do úst. Dvě hodiny cvičení v pousmání, úsměvu a smíchu. Profíci mohou klidně i vřískat, řehtat se, jásat a plácnout se do stehen. Telefony pryč a prostě si užít život! Mimochodem: když malí lidé otevřou deštník, vypadají jako houby.