Kavárna marnosti

Evropské kavárny - ve Vídni, Paříži a Praze - byly kolem roku 1900 druhým salonem mnoha spisovatelů, hudebníků a umělců. Zatímco zvuky klavíru vyplňovaly prostory, malíři diskutovali o barvách, básníci psali do notýsků, skladatelé se nechávali inspirovat rytmem města. Mezi světlem svíček a hromadami novin vznikaly příběhy, melodie a umělecká díla, která působí dodnes. A uprostřed všeho lidská hra: pozorování a být pozorován, přitahování a odpuzování, milování a potřebování - někdy i nenávist.

Zapálení návštěvníci kaváren byli mimo jiné Tucholsky, Altenberg, K. Kraus, Beethoven, Mahler, Satie, Chopin a F. Hollaender.

Čerpajíc z tohoto kosmu, tři umělkyně - Catharina Marquet (zpěv), Mona Creutzer (recitace) a Galina Ryzhikova (klavír) - představují drzou vazbu hudby a textu - jednou zamyšlenou, jednou lehkou.