Romantičnost. Popel.

"Romantičnost. Popel" je osobní monodrama herce Ksawerego Szlenkiera. Scénář představení herec složil z básní Krzysztofa Kamila Baczyńského - varšavského povstance, který padl 4. srpna 1944 během bojů o Palác Blanka na Divadelním náměstí.

Název lze číst nejméně dvěma způsoby. První říká, že z romantičnosti zůstal jen popel - že brutalita války zničila všechny ušlechtilé porvy lidského srdce. Druhý staví romantičnost a popel proti sobě: v této interpretaci se romantičnost jeví jako síla schopná přežít válečné peklo a dokonce v něm představovat naději a šanci na zachování lidskosti.

Během představení se hrají mimo jiné díla autora "Elegií o polském chlapci", jako jsou: "Ars Poetica", "Píseň o štěstí", "Erotika", "Pokolení" a "Touhy". Doprovází je hudba hraná naživo - spojující klasické zvuky violoncella s elektronikou - a také video projekce a vizualizace.

Dědeček Ksawerego Szlenkiera, Karol, byl školním spolužákem Baczyńského z gymnázia im. Stefana Batorego - chodili do jedné třídy a oba byli varšavskými povstanci. Nyní jeho vnuk slovy Baczyńského vypráví příběh generace, která v pekle války milovala, toužila žít a věřila v lidskost.