Bad Schmiedeberger Meisterkonzerte - Genius Mozart

Úvod ke koncertu\n\nFrank-Immo Zichner zahraje čtyři klavírní sonáty Wolfganga Amadea Mozarta: KV 310, 330, 332 a 333.\n\nProgram opisuje široký emocionální oblouk - od temné sonáty a-moll KV 310 až po jasné, operně zářivé sonáty KV 330, 332 a 333. Mezi nimi se rozkládá panorama Mozartova vídeňského klavírního stylu: elegantní, zpěvný, virtuózní a zároveň hluboce lidský. Mozartovy klavírní sonáty nevznikaly pro velké koncertní sály, nýbrž pro soukromé salony. Právě proto působí tak bezprostředně: nemluví monumentálně, ale osobně - a přesto v sobě nesou dramatickou sílu, kterou později rozvinul Beethoven.\n\nSonáta a-moll KV 310 - vášeň a otřes\nSonáta KV 310 zaujímá mezi Mozartovými klavírními sonátami výjimečné místo. Vznikla roku 1778 během Mozartova pobytu v Paříži - v době hluboké osobní krize, kdy zemřela jeho matka Anna Maria Mozart a mnohé jeho profesní naděje ztroskotaly. Hned první věta začíná neobvykle ostře a neklidně: žádná dvorská elegance, jen nervózní energie, tvrdé akcenty a téměř tragický tón. a-moll je u Mozarta často tóninou existenciálního neklidu - vzpomeňme na velkou sonátu c-moll KV 457 nebo na scény z "Don Giovanniho". Pomalá věta působí zpočátku utěšeně, ale stále znovu propukají bolestné disonance; ve finále Mozart žene hudbu do bezmyšlenkovitého Presta, v němž virtuozita neslouží lesku, nýbrž vnitřnímu napětí.\n\nSonáta C-dur KV 330 - zpěv bez tíže\nSonáta C-dur KV 330 působí jako protipól temné sonáty a-moll. Vznikla pravděpodobně roku 1783 ve Vídni nebo Salzburgu a byla vydána spolu s KV 331 a 332. První věta žije kantabilní lehkostí - Mozart zachází s klavírem jako s operním jevištěm, s otázkami, odpověďmi a překvapivými obraty. Andante cantabile je hudba...