Muž, který nikdy neplakal

Tragikomické loutkové divadlo ke Světovému dni Alzheimerovy choroby - když dědeček vidí svět jinýma očima.

Mezi klaunskou lehkostí a hlubokou smutkem se odvíjí příběh Paula. Narozený mezi válkami, prožil úzkostné, traumatické dětství a po válce chtěl jediné: zapomenout. Potlačování se stalo jeho stálým průvodcem - formovalo jeho život i životy jeho rodiny. Nyní je to demence, která ho od toho v jistém smyslu osvobozuje.

K jeho 87. narozeninám ho navštíví syn Severin a vnučka Marie. Společně se snaží zvládnout každodenní život a přitom znovu objevují jak sami sebe, tak svět toho druhého. Díky demenci se do Paulova života vrací lehkost - potlačené naděje a sny se znovu vynořují, včetně jeho dlouho živené touhy jednou dojet na Mys Dobré naděje. Jen létat vlastně nikdy nechtěl.

Tisk: "Toto je nejsmutnější a nejkomičtější kus na světě. Odehrává se v době, kdy vlastně nikdo nemá čas. Tedy dnes." - a: "Kouzelný večer. Asi 90 minut bez přestávky uteče jako voda." (Nord West Zeitung, 01.10.2016, Reinhard Tschapke)

Od 15 let | 110 minut s přestávkou | Produkce: Theater Laboratorium, Oldenburg | Hrají: Pavel Möller-Lück, Farnaz Rahnama | Režie: Barbara Schmitz-Lenders | Loutky: Mechtild Nienaber | Scéna a výprava: Beatrice Bader, Janosch Dannemann, Leon Dutz, Max Rauer | Světelný design: Frank Struve